Obsah

Na návštěvě ve Studiu Virtual

Typ: ostatní
Mezi stálice přihlašovatelů do jednotlivých ročníků Cen Františka Filipovského za dabing již léta patří Studio Virtual. Měla jsem tu možnost navštívit jeho profesionální tým a nahlédnout do tajů tvorby kvalitního českého dabingu.

Studio Virtual založil zvukař Ing. Pavel Dvořák společně s kolegy v roce 1994. U jeho zrodu stál mimo jiné významný český dabingový a filmový režisér Prof. Zdeněk Sirový.

Na počátku výroby stála převážně česká produkce. Natáčely se zde nejprve televizní seriály zvučných jmen, například Život na zámku, Na lavici obžalovaných justice, Šípková Růženka. Na pole filmové postprodukce studio vstoupilo úspěšnými filmy Knoflíkáři, Kytice či posledníma dvěma díly „Básníků“. Po 26 letech práce stojí za celým týmem stovky realizovaných projektů.

V roce 1996 se k české filmové tvorbě připojila i tvorba zahraničních snímků. Do České republiky zavítala společnost DCVI (Disney Character Voices International), která pro studio Walt Disney Pictures zajišťuje na celém světě dabování jejich filmů. Nejprve si nechávala vyrábět české znění na Barrandově, později část tvorby přesunula i do jiných studií, mezi nimiž bylo i Studio Virtual. Hned první spolupráce dopadla výborně a DCVI postupně přešla s celou filmovou výrobou do tohoto pražského studia. Kvalitativní požadavky DCVI jsou natolik odlišné od běžného dabingu, že studio muselo pro jejich splnění vytvořit tým kvalifikovaných specialistů a samozřejmě příslušné technologické zázemí. Postupně kromě animované tvorby získalo Studio Virtual také zakázky na filmy dalších produkčních amerických společností. Dnešní dabingová výroba studia oslovuje diváky od těch nejmenších až po dospělou generaci.

Tým Studia Virtual

Zleva: Pavel Dvořák (manager studia a zvukař), Jan Jabůrek (produkce), Martin Večeřa (zvukař),

Adéla Bláhová (produkce), Vladimír Žďánský (režie), Marek Hrazdil (produkce), Vojtěch Kostiha (překladatel)

 

Filmy ze Studia Virtual znají skoro všichni čeští diváci. Studio pracuje pro všechny velké hráče na poli filmové distribuce. „Disney je náš hlavní klient, ale právě v době, kdy do života nás všech přišel covid, jsme velice rádi, že pracujeme i pro jiné společnosti, jakou jsou Sony, Universal Pictures, Netflix,  Warner Bros. a další. Diverzifikace klientů nám umožnila přežít hospodářskou krizi v roce 2008 a nyní i dlouhodobé uzavření kin. Před 26 lety jsme začínali televizní výrobou, později si našli místo i ve filmové tvorbě.  Máme také své stálé klienty na reklamním trhu. Nikdy jsme nestáli jen na jedné noze, bylo by to příliš nebezpečné“, prozradil Pavel Dvořák.

Dlouholetým jádrem týmu Studia Virtual je šéf produkce Ing. Marek Hrazdil a produkční Adéla Bláhová, zvukaři Guillermo Teillier a Martin Večeřa. Jedním z klíčových překladatelů, který ve studiu působí, je Ing. Vojtěch Kostiha.  Jeho skvělý překlad je základem českého znění letos přihlášených snímků Mank a Americká elegie. Co všechno obnáší práce nad takovýmto soutěžním snímkem?

Vojtěch Kostiha: „Oba jsou to filmy pro náročné diváky, kteří jsou zvyklí na kvalitní české znění. Americká elegie je o začarovaném kruhu, ze kterého se nemůže vymanit konzervativní „bílá chátra“, a Mank je o svérázném scénáristovi filmu Občan Kane. V obou případech vyžadoval překlad filmu znalost reálií, mimořádnou citlivost a péči.“

Pavel Dvořák: „Kvalitní výsledek je podmíněn také dostatečným časovým prostorem. Tím se zásadně liší náš způsob výroby. Například na filmu Mank, jsme pracovali v podstatě 2 měsíce, od překladu, úpravy dialogů, pečlivého castingu, natáčení, střihu až po finální mix.“

Adéla Bláhová: „Díky vysokým nárokům našich klientů musíme klást stejné nároky na všechny jednotlivé zúčastněné profese. Každý titul je náročný jinak a sestavení vhodného týmu je občas nelehké.“

Vojtěch Kostiha: „Vzhledem k faktu, že velkofilmy, které ve Virtualu děláme, mají po celém světě premiéru většinou v tentýž den, nám zadavatel většinou posílá k dabingu předběžné verze, které se mohou i několikrát měnit. U těch nejostřeji sledovaných hollywoodských spektáklů je materiál upravený tak, že z postav jsou vidět pouze obličeje a někdy jen ústa. Zbytek je zakrytý, což je jedna z obran proti pirátství. Překlad je tak velmi obtížný, protože kontext je třeba mnohdy vytušit.“

Tak jak jsou dokončovány originální verze filmů, tak vznikají po celém světě i jejich dabované verze. Každou změnu originálu je třeba zapracovat. Tvůrci dabingu tak musí přecházet z jedné verze do druhé a film, tak jak ho uvidí diváci v kinech, mnohdy až do konce výroby sami neznají. Často se ta prvotní verze, se kterou ve studiu začínají pracovat od té konečné verze v kinech dosti liší. Nejdůležitější je stihnout výrobu dabingu do termínu celosvětové premiéry. Vojtěch Kostiha se svěřil, že jedním z jeho velkých trápení jsou filmy, vyráběné za přísných protipirátských opatření. Dívat se na film a překládat jej je možné pouze ve studiu za dodržení přísných bezpečnostních předpisů. Na některé typy filmů máme navíc i odborného poradce, který garantuje terminologii a spokojenost fanoušků. Většinou je na obrazovce černo, slyšíme pouze postavy a snažíme se odhadnout, co se tam asi tak děje. Teprve až v kině vidíme, na čem jsme vlastně pracovali a jsme skutečně dosti napnutí, jak to bude, zda jsme ten překlad a všechno ostatní zpracovali správně.“

Pavel Dvořák: „Klienti se oprávněně obávají pirátství a dělají všechno pro to, aby jejich filmy neběhaly na internetu dřív, než bude celosvětová premiéra. Práce v prostoru ochranných systémů činí naši práci na dabingu ještě komplikovanější. Bohužel je to ale nutnost.“

Adéla Bláhová zase prozradila, že ne zcela jednoduchá je také práce na hudebních filmech. „Práce se zpěváky je náročná, písničky se točí postupně, tak jak přicházejí další a další verze filmu, tak dochází ke změnám i v písních. Text písně přitom musí komunikovat s dialogy herců a používat ty samé výrazy. Takže textař velmi úzce spolupracuje s překladatelem, úpravcem dialogů a režisérem, aby se zkrátka mluvilo a zpívalo o tom samém. Text mnohdy přechází plynule do písně a naopak. Text písně po překladu musí otextovat velmi zkušený textař, připomeňme alespoň pana Pavla Cmírala. Text musí korespondovat s dialogem a je samozřejmě také podřízen hudebnímu podkladu“.

Zajímavé je také samotné obsazování herců do jednotlivých rolí. Hlavní slovo má režisér, který předloží klientovi třeba 5 návrhů, s tím, že on sám má jasnou představu, který herec by se pro danou roli podle něj nejlépe hodil, ale poslední slovo má nakonec stejně sám klient. Každý ze slavnějších zahraničních herců má svůj zavedený hlas tady u nás. To se většinou dodržuje. Někteří klienti naopak zavedené hlasy odmítají a požadují raději herce, kteří se dabingem většinou neživí. Proto často za dabingem snímků ze Studia Virtual stojí herci známí z českého filmu, ale často i z divadla. Vše se odvíjí od zadání a přání klienta.

Asi nejslavnější osobností, co ve Studiu Virtual dabovala, byl Václav Havel. Klient jednou pro svůj krátký film vyžadoval pro české znění uznávanou mravní autoritu a volba padla právě na pana Havla.

Než vznikne dabing jednoho filmu, stojí za ním náročná práce velkého týmu, odvíjecí se od herce, překladatele, úpravce dialogů, produkčního, zvukaře a především režiséra. My pak v kině vnímáme film jako celek a pokud je film zpracovaný kvalitně, neměl by nás diváky dabing rušit.  A prosba na diváky na závěr, až budete sledovat nějaký dabovaný film, podívejte se také do výrobních titulků, který režisér, zvukař, překladatel a další osobnosti stojí za filmem, který vás oslovil. Pouze o hercích dabing rozhodně není.

Studio Virtual a jeho spolupracovníci jsou několikanásobnými držiteli cen Františka Filipovského a jsme rádi, že se i letos o naše prestižní ceny uchází. Všem ve Studiu Virtual děkujeme za pozvání a milé setkání a přejeme celému týmu hodně dobrých filmů. Dále také děkujeme, že svou tvorbou pomáhají a podporují kvalitní český dabing. 

Za tým CFFD

Marcela Gryčová

 


Vytvořeno: 22. 3. 2021
Poslední aktualizace: 23. 3. 2021 12:34
Autor: Marcela Gryčová